Detektivky vs. klasická literatura: Který žánr vás pohltí víc?

Proč jsou detektivky a klasická literatura stále populární?

Oba žánry mají něco do sebe. Detektivky nás udržují v napětí, nutí nás hádat, analyzovat a občas i zalapat po dechu. Často jim nechybí humor, jsou svižné a skvěle fungují jako únik z reality. Klasická literatura je naopak jako víno – chce trochu času, klidu a otevřenou mysl. Při čtení si můžeme užívat například dobový jazyk, hluboké myšlenky, nadčasové otázky a postavy, jejichž osudu si neseme v hlavě ještě týdny po dočtení.

Historie detektivního žánru

Kořeny detektivního příběhu sahají až k Edgaru Allanu Poeovi, jehož „Vraždy v ulici Morgue“ z roku 1841 jsou považovány za první opravdovou detektivku. Od té doby se žánr neuvěřitelně rozrostl. Od klasických whodunit zápletek, které se zaměřují na odhalení pachatele, přes psychologické thrillery až po moderní nordic noir, kde zločin sledujeme z pozice policie v oblasti Skandinávie – detektivka se umí přizpůsobit době, ale zároveň si drží své silné jádro: napětí, záhada, vyšetřování a odhalení pravdy.

Nejlepší klasické detektivky všech dob

Možná, že i vy patříte k těm, kteří detektivkám ještě nepropadli a nevíte, kde začít. V tomto případě rozhodně stačí sáhnout po jedné z nejlepších detektivek všech dob. Je těžké vybrat jen pár, ale pokud hledáme ty pravé „evergreeny“, neměly by nám uniknout:

Knihy o Sherlocku Holmesovi od sira Arthura Conana Doyla patří mezi nejikoničtější detektivní příběhy všech dob. Hlavní hrdina, geniální a poněkud výstřední detektiv Sherlock Holmes, řeší zdánlivě neřešitelné záhady s pomocí svého věrného přítele doktora Watsona. Společně se pohybují po mlhavém viktoriánském Londýně, kde je čekají zločiny plné tajemství, intrik a nečekaných zvratů. Ať už jde o zmizelého šlechtice, podivného psa na vřesovišti nebo šifrovaný vzkaz, Holmes vždy ohromí svou logikou, důvtipem a smyslem pro detail.

Belgický detektiv Hercule Poirot je jednou z nejslavnějších postav Agathy Christie – malý muž s velkým egem, dokonalými kníry a neúprosnou logikou. Místo běhání po stopách raději sedí v křesle a používá své „šedé buňky mozkové“. Ať už řeší vraždu v luxusním vlaku Orient Express, na exotickém ostrově nebo ve zdánlivě poklidném anglickém sídle, Poirot vždy odhalí pravdu – s grácií, šarmem a bez jediné chybičky. 

A od Agathy Christie bychom neměli zapomenout ani na slečnu Marplovou. Na první pohled jen milá starší dáma z vesničky St. Mary Mead, ale nenechte se zmást – slečna Marplová má neuvěřitelně bystrý postřeh a výjimečný talent odhalit lidskou povahu. Vraždy, záhady a nečekaná odhalení často přicházejí do jejího života náhodou, ale právě díky životním zkušenostem a klidné analýze detailů dokáže odhalit pachatele dřív než policie. Miss Marple je důkazem, že i čaj, pletení a tichá pozorování mohou vyřešit i ten nejzáhadnější zločin.

 Philip Marlowe z dílny pera Raymonda Chandlera je ztělesněním drsné americké detektivky – samotář, cynik a ironik, ale s vlastním morálním kodexem, kterého se drží i v tom nejzkorumpovanějším světě. Ve své kanceláři v Los Angeles často sedí s nohama na stole a cigaretou v ruce, dokud mu do dveří nevejde osudová žena nebo klient s temným tajemstvím. Marlowe nemá iluze o lidech, ale jeho důvtip, bystré postřehy a suchý humor z něj dělají nezapomenutelnou postavu. Raymond Chandler mu vdechl život v příbězích plných napětí, atmosféry a brilantních dialogů.

Autoři, které musíte znát

Bez nich by tu nebyly – ty nejlepší detektivky, které miluje celý svět. Kromě děl samotných si pojďme představit i ta nejznámější jména z řad autorů, kteří tento žánr proslavili. 

Agatha Christie – Královna detektivek

Bez Agathy by detektivní žánr nebyl tím, čím je. Napsala přes 60 detektivek, které byly přeloženy do více než 100 jazyků. Její knihy jako Vražda v Orient expresu, Deset malých černoušků nebo Smrt na Nilu jsou nejen brilantně vystavěné, ale i zábavné. A adaptace? Ty známe všichni – od starých britských klasik až po moderní Netflix verze. Agatha je prostě nesmrtelná.

Arthur Conan Doyle a jeho Sherlock Holmes

Sherlock Holmes není jen literární postava – je to fenomén. Doyleovi se povedlo vytvořit detektiva, který je i po víc než 130 letech živý. Holmesovské případy (Pes baskervillský, Skandál v Čechách, Studie v šarlatové) spojují logiku s atmosférou viktoriánského Londýna. A pokud jste je četli jen povinně ve škole, dejte jim druhou šanci – ve správném věku chutnají lépe.

Nejlepší moderní detektivky a thrillery

Pokud místo klasických detektivek přece jen preferujeme svižnější styl a současné prostředí, moderní detektivní romány a thrillery nás rozhodně nezklamou. Tyhle knihy mají často temnější atmosféru, hrdiny s hlubší psychologií a zápletky, které nás přinutí číst dlouho do noci. Které autory stojí za to zmínit?

Jo Nesbø je jméno, které v regálech knihkupectví přehlédneme jen těžko. Jeho hlavní postava Harry Hole je prototypem komplikovaného hrdiny – brilantní vyšetřovatel s osobními démony, závislostmi a neklidnou duší. Ale právě ta rozervanost z něj dělá tak přesvědčivého hrdinu. Série začíná knihou Netopýr, ale opravdu strhující momenty přicházejí třeba s Sněhulákem nebo Spasitelem.

Lars Kepler, švédská autorská dvojice píšící pod pseudonymem, se nebojí zajít do pořádně temných zákoutí lidské mysli. Jejich série s komisařem Joonou Linnou je drsná, napínavá a plná nečekaných zvratů. Jako start je skvělá volba třeba Hypnotizér – ten lze jen těžko přečíst bez mrazení v zádech.

A pak je tu Gillian Flynn, která se proslavila knihou Zmizelá. Tenhle psychologický thriller si hraje s očekáváním čtenáře a mistrně obrací role „hodných“ a „zlých“. Flynn ukazuje, že i manželství může být plné záhad – a ne vždy s šťastným koncem. Její styl je ostrý jako břitva, a přesto elegantní.

České detektivky, které stojí za přečtení

I u nás najdeme spisovatele, kteří umí se čtenářem rozehrát napínavou hru. Česká detektivka často vyniká atmosférou, důrazem na reálie a typicky středoevropským smyslem pro absurditu a detail. Kdo rozhodně stojí za naši pozornost?

Jiří Březina patří k mladší generaci a jeho série s vyšetřovatelem Tomášem Volfem je důkazem, že i v českém prostředí se dají psát chytré, čtivé a emotivní detektivky. Postavy nejsou černobílé, vztahy jsou složité a zločiny mrazivě reálné.

Dominik Dán, slovenský autor, píše detektivky ze zákulisí bratislavské kriminálky. Jeho příběhy jsou inspirovány skutečnými případy, a tak působí velmi autenticky. Vypráví o „špinavé“ práci policie bez zbytečného romantizování, ale s pochopením pro lidskou slabost.

Michal Sýkora je známý především díky své sérii s kapitánkou Výrovou, kterou je možné znát i ze seriálu Detektivové od Nejsvětější Trojice. Jeho styl je intelektuální, ale přístupný – často propojuje literaturu a kriminalistiku a nabízí víc než jen řešení případu.

Jana Jášová ve své knize Dravé zvěři napospas rozehrává tíživý psychologický thriller, který vás chytne už prvními stránkami. Představte si, že vás někdo sleduje. Pořád. Nevíte kdo, nevíte proč – ale cítíte to. Hlavní hrdinka čelí neviditelnému, ale stále přítomnému nebezpečí, které pomalu narušuje její jistoty i každodenní život. Dravé zvěři napospas není klasická detektivka – je to ponor do strachu, který se nedá setřást, a do tenké hranice mezi obětí a viníkem. Tísnivý, chytrý a až nepříjemně uvěřitelný příběh, jehož závěr určitě překvapí. A možná vás i zneklidní víc, než byste čekali.

Co je to klasická literatura?

Možná, že jsme toto slovo slyšeli už tolikrát, že nám vlastně jeho význam zešedivěl. Ale v podstatě jde o díla, která přežila svou dobu – protože mají co říct i dnešnímu čtenáři. Jsou to knihy, které nás nutí přemýšlet, cítit, rozumět. Často se v nich objevují nadčasová témata: láska, smrt, svoboda, viny a odpuštění. Klasika může být náročnější na čtení, ale to neznamená, že není přístupná. Důležité je najít si tu pravou, která nás chytne za srdce.

Nejvýznamnější světové klasiky

I když je těžké vybrat jen pár děl, které formovaly světovou literaturu, rozhodně by tam neměly chybět právě tato jména autorů a jejich díla:

Fjodor Michajlovič Dostojevskij je mistr psychologické hloubky. V jeho knihách nehledejte jednoduché odpovědi – zato vás čeká fascinující pohled do lidské duše. Například Zločin a trest není jen příběh o vraždě, ale především o morálce, výčitkách svědomí a o tom, co všechno si člověk dokáže ospravedlnit.

Lev Tolstoj psal s velkou vášní a filozofickou přesností. Proslavil se především románem Anna Karenina, který je řeší téma touhy, společenských normách a tragédii jedné ženy, která chtěla žít podle vlastních pravidel. 

William Shakespeare sice psal před více než 400 lety, ale jeho hry žijí dodnes. Ať už sáhnete po Romeovi a Julii, Othellovi nebo Macbethovi, najdete v nich drama, humor i hluboké lidské emoce. 

V neposlední řadě – Franz Kafka, kterému se podařilo ve slovech zhmotnit existenciální úzkost. Jeho Proměna, kde se hlavní hrdina jednoho dne probudí jako hmyz, je až absurdně podmanivá. Kafka zpochybňuje normálnost, pravidla a realitu – a přitom mluví o velmi reálných pocitech.

České literární poklady

Ani česká klasika není žádná nuda – naopak! V každé knihovně by měla figurovat alespoň tato tři jména:

Božena Němcová sice napsala Babičku už v 19. století, ale síla její hlavní hrdinky, láska k přírodě a ženská moudrost zůstávají inspirací dodnes. Babička je symbolem laskavosti, ale zároveň i ženské síly v nelehké době.

Karel Čapek se ve svých dílech nebál řešit filozofická a etická témata. V R.U.R. předběhl svou dobu – právě on zde přinesl světu slovo „robot“. A Válka s Mloky? Dystopie jako řemen, která je aktuální i dnes.

A neexistuje snad žádný Čech, který by neslyšel o Jaroslavu Haškovi a jeho díle Dobrý voják Švejk. Humor, absurdita a ironie války – to vše zabaleno v jedné z nejčtenějších knih české literatury. Možná vás překvapí, jak aktuální Švejk stále je.

Nejlepší klasické romány pro začátečníky

Kde začít, toť otázka… každá kniha má své kouzlo a nejde říct, že není vhodná pro začátečníky – záleží, jaká témata se nás dotýkají. Přece jen jsou ale mezi klasickými romány díla, u kterých se obecně věří, že si v nich najde to své úplně každý.

Takovou knihou je rozhodně Malý princ od Antoina de Saint-Exupéryho. I když se tváří jako dětská knížka, její hloubku pochopíme často až v dospělosti. Příběh o lásce, samotě a hledání smyslu je klenotem, ke kterému se mnozí z nás velmi rádi vrací. 

Romantiky zase nikdy nezklame Na větrné hůrce od Emily Brontëové – temný, vášnivý a bouřlivý příběh. Není to čtení pro slabé povahy, ale milovníci silných emocí budou nadšeni.

Nakonec musíme zmínit i večírkovou legendu – Velký Gatsby od Francise Scotta Fitzgeralda čtenáře přenese do zlatých dvacátých let v Americe. Pompézní večírky, milostné tragédie a hledání amerického snu – to všechno v jednom elegantním příběhu.

Knihy, které by měl každý přečíst alespoň jednou

Každý vášnivý čtenář má určitě v hlavě svůj speciální seznam knih, které by doporučil alespoň jednou za život přečíst všem. V rámci kategorií detektivek a klasik jsme se i my shodli na nadčasových knihách, o kterých jsme přesvědčeni, že opravdu stojí za to. 

• 1984 (George Orwell) – dystopie, která je dnes děsivě aktuální.
• Pýcha a předsudek (Jane Austenová) – inteligentní romantika, která neztratila šmrnc ani po dvou stech letech.
• Jméno růže (Umberto Eco) – středověk, vraždy, knihovna a filozofie.
• Dívka ve vlaku (Paula Hawkins) – moderní thriller o tom, že vidět neznamená rozumět.

Jak vybrat ideální detektivku nebo klasiku?

Na takovou otázku nelze odpovědět jednoduše. I u knih často platí „sto lidí, sto chutí“. Klíčem je tedy nespěchat a nebát se zkoušet. Pokud zrovna potřebujeme vypnout a užít si napětí, sáhneme po detektivce. Pokud hledáme příběh, který vás obohatí a třeba i trochu rozčílí, možná bude lepší volba klasika.

Zvažte také momentální náladu – někdy si chceme jen přečíst něco napínavého k vínu, jindy potřebujeme knihu, která nám pomůže pochopit sami sebe. Obě cesty jsou v pořádku. Čtení není soutěž. Je to radost.

Knihy versus filmové adaptace

Filmy mají své kouzlo. Obraz, hudba, herecké výkony – to vše nás dokáže zasáhnout. Ale kniha? Ta nám dává prostor pro vlastní představivost, naše tempo, náš svět.

Povedené adaptace ale existují – třeba Sherlock s Benedictem Cumberbatchem, Zmizelá s Rosamund Pike nebo klasický Poirot s Davidem Suchetem. Ty stojí za zhlédnutí. Ale pokud jste nejdřív četli knihu, dost možná vás film nepřekvapí – a to je přesně důvod, proč má čtení navrch.

Závěr: Tak co letos přibalit na dovolenou?

Detektivka nebo klasika? Možná trochu obojí. Možná podle nálady, podle destinace, podle toho, jak moc cítíme potřebu se ponořit do jiné reality. Důležité je, že čteme. Že hledáme příběhy, které nás rozesmějí, dojmou nebo vystraší. Že se necháváme unést – ať už do viktoriánské Anglie, nebo do současné Bratislavy.

Ať už se rozhodneme jakkoliv, kniha je vždy dobrá společnice. Pokud ještě na letošní dovolenou nemáte tu svoji, stavte se v prodejně Luxor (patro –2), kde vám s výběrem té pravé na letošní léto rádi pomůžeme.