PALLADIUM vyrostlo na pozemku bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky. V kasárnách sloužila nejedna známá osobnost českého národa, za zmínku stojí Josef Kajetán Tyl, který zde napsal slova k písni, která se následně stala státní hymnou. Kasárna byla ve vlastnictví vojska od 80. let 18. století až do roku 1996, nicméně ve 2. polovině 20. století byl objekt téměř nevyužíván a chátral. Teprve na začátku devadesátých let rozhodlo Ministerstvo obrany o jeho vhodnějším využití.
Byla tedy vyhlášena soutěž na prodej nemovitosti, jeho rekonstrukci a dostavbu. Vítězem se stala developerská společnost European Property Development. V květnu 2005 byla zahájena stavba a 25. října 2007 bylo PALLADIUM slavnostně otevřeno pro veřejnost. Od té doby je budova nákupního centra významnou a nepřehlédnutelnou dominantou centra města.
Odhalené základy desítky dřevozemních domů dokládají existenci rozsáhlejšího sídliště s urbanisticky promyšlenou orientací
Nejstarší monumentální architektura v okolí dnešního náměstí Republiky – pozůstatky tří kamenných románských staveb, včetně jednoho paláce.
Začíná výstavba staroměstského opevnění; na lokalitě doložena nálezem dobové vápenky.
Starší kamenná zástavba je záměrně zlikvidována a v předbraní sv. Benedikta vzniká veřejné prostranství – základ dnešního náměstí Republiky.
Karel IV. zakládá Nové Město pražské. Začíná výstavba nynější Truhlářské ulice s rezidenčními a řemeslnickými domy.
Bohatý měšťan Jan Jakubův z rodu Velfloviců nechal zbudovat gotický špitál pro chudé – stavba, kterou lze vnímat jako základ veškerých budoucích aktivit probíhajících aktivit probíhajících na sledované ploše.
Pod vlivem nově zřízeného královského sídla (na místě dnešního Obecního domu) se rozmáhá výstavba měšťanských domů v ulici Na Poříčí.
Špitál je vypleněn husity a během husitských válek je část jeho pozemků „divoce zprivatizována“ měšťany. Vznikají četné řemeslnické dílny – např. hrnčířské.
Poslední zmínka o špitálu.
Domy jsou zcelovány a honosně přestavovány. V oblasti začínají převažovat bohatí obchodníci a podnikatelé nad „obyčejnými" řemeslníky.
Celý proces vyvrcholil v době panování císaře Rudolfa II., kdy se některé z domů mění ve skutečné paláce. Tehdy v jednom z nich pobýval i slavný alchymista Bavor Rodovský z Hustiřan.
Příchod kapucínů přináší základní zásah do zástavby. Značná část domu podléhá demolici a na jejich místě vzniká rozsáhlá zahrada kapucínského kláštera.
Založen klášter sv. Josefa, který je dochován dodnes.
Na místě zaniklého špitálu zahájena výstavba klášterního domu.
Konvent dostavěn. Další přestavby a rekonstrukce probíhají až do 2. poloviny 18. století.
Klášterní budovy poničil veký požár.
Pruské ostřelování
Za vlády Josefa II. je klášter zrušen a jeho areál byl věnován armádě.
Klášterní budovy upraveny pro potřeby kasárny
Výstavba nových kasárenských budov v prostoru bývalé klášterní zahrady.
Rozsáhlá demolice klášterních objektů kromě kostela sv. Josefa. Probíhá výstavba rozsáhlých stájí, hlavní budovy kasáren a jízdárny.
Kasárna zrušena
Zjišťovací archeologické výzkumy
Vlastní plošný archeologický výzkum. Nejvýznamnější památky – pozůstatky tří kamenných románských domů – byly zakomponovány do stavby obchodního domu.
Developer European Property Development zahajuje stavbu PALLADIA
PALLADIUM je slavnostně otevřeno pro veřejnost. Budova nákupního centra je významnou a nepřehlédnutelnou dominantou centra města.
1,5 ha
1–4 metrů
04/2003
09/2004
2008
Archaia Praha, Archaia Brno, Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v hl. M. Praze.
Odborní spolupracovníci a specialisté:Katedra Archeologie Západočeské university v Plzni, ZIP o.p.s. (enviromentální výzkum), RNDr. Jan Zavřel (geologie), Jan Růžička (geodezie, PC služby), PhDr. Luboš Lancinger (archivní výzkum)
Studentská praxe:Katedra archeologie Západočeské university v Plzni, Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Instytut Archeologii Universytetu Łódzkiego (Lodž – Polsko), Univerzita v Grodně (Bělorusko)
Počty pracovníků:8 archeologů, 250 terénních a laboratorních pracovníků
Zjistil to rozsáhlý archeologický výzkum stavebních parcel, probíhající v letech 1996–2004. Výsledky průzkumu jsou natolik zajímavé a historicky převratné, že si zaslouží Vaši pozornost.
Původní funkce staveb předlokačního sídliště nebyla detailně určena. Odhalené kůlové jamky však napovídají, že všechny objekty dřevozemních staveb se vzájemně respektovaly a měly shodnou severojižní orientaci. K ojedinělým nálezům patří denárová ražba Vladislava II. (1140–1172), několik silně zkorodovaných zlomků a zcela osamocený kus vápenné malty. Zánik všech staveb je možno klást do průběhu 1. poloviny 13. století.
Největším překvapením výzkumu – románský kamenný dům palácového typu. V tomto objektu lze rozpoznat dvě oddělené prostory. Monumentální sál (cca 5x14 m) v jižní části domu byl zaklenut reprezentativní křížovou klenbou na tři pískovcové sloupy s dekorativními patkami a hlavicemi. Takový prostor nemá dosud mezi pražskými románskými domy žádnou známou paralelu. Druhá místnost (min. 5x4 m) se zachovanou částí kvádříkového zdiva na vnitřním líci obvodních zdí ukrývala další pískovcovou patku s drápky. Celou stavbu je možno rámcově datovat do 2. poloviny 12. století.
Zahájení domovní zástavby Nového Města pražského dokumentuje masivní, 32 m dlouhá, parcelní zeď. Gotický špitál pro chudé nechal vystavět staroměstský měšťan Jan Jakub z rodu Velfoviců (správce urbury v Kutné Hoře). Součástí výstavby byl i kostel P. Marie, pivovar, stodola a zahrada. V průběhu let 1420–1600 prošel celý komplex řadou přestavbových fází. Po zániku za husitských válek byl pozemek v divoké ´privatizaci´ rozparcelován pro potřeby měšťanských domů.
Pozůstatky hrnčířské produkce dokládají čtyři oválné jednokomorové pece se stěnami z cihel, zaklenuté pásy do sebe vkládaných hrnců, omazaných vrstvou hlíny. Z vrstev pocházejí mimořádné kvalitní nálezy keramických nádob, kachlů různých typů a doklady samotné výroby (matrice, polotovary, zmetky apod.) Keramická výroba pokračovala i v průběhu 16. století. Z té doby pochází četné doklady výroby kachlů.
Stříbrný, dodatečně pozlacený groš Ferdinanda I. z roku 1561 pochází z odpadní jímky domu v Truhlářské ulici. Dům dokazuje složitější strukturu stavby. Podlaha je z cihlových dlaždic a malý dvůr, který odděloval dům od ulice, byl pečlivě vydlážděn říčními valouny. Do ulice se vcházelo úzkou brankou. K rozmachu výstavby docházelo především v období panování Jiřího z Poděbrad. Další měšťanské domy se soustřeďovaly poblíž nově budovaného královského sídla v prostoru dnešního Obecního domu.
Období existence zahrady se do vývoje zásadním způsobem nezapsalo. Pestřejší vývoj prodělal prostor někdejšího gotického špitálu, z jehož trosek vyrostla budova kapucínského konventu s klášterním kostelem sv. Josefa, který je dochován dodnes. Díky demoličnímu zásypu z 19. století se zachránil trojprostorový sklep pod refektářem. Zahrada rajského dvora zakonzervovala starší zděné konstrukce a zachytila zahloubené partie lehké zahradní architektury – dřevěný vodovod a centrální vodní nádržku. Mezi zajímavé nálezy patří nevybuchlá bomba z období pruského obléhání Prahy po bitvě u Šterbohol, 1757. V klášteře tehdy sídlilo velení obrany Prahy.
Po zrušení kláštera byla plocha určena pro potřeby armády. To přineslo nové stavební aktivity a poslední radikální nárůst terénu formou navážek. Rozměrný objekt kasáren, vystavěný dle projektu dvorního architekta A. Volfa, plnil svou funkci až do roku 1993. V kasárnách se vystřídala vojska C. K. armády, Československé armády, Wehrmachtu, Československé armády, Československé lidové armády a armády ČR.
Kupte si balíček 20 ks hodinových parkovacích kupónů za 1 000 Kč a jedna hodina parkování vás vyjde na bezkonkurenčních 50 Kč za hodinu. Balíček zakoupíte v office lobby (vstup z rohu náměstí Republiky a ulice Truhlářská) od pondělí do pátku od 8 do 18 h. Platit lze v hotovosti i kartou.
